Tato myšlenka se začala postupně realizovat od roku 1926, kdy Jednota zažádala o koncesi na provozování biografu. V lednu 1927 na valné hromadě Sokola byla zamýšlená stavba schválena.
Projektovou dokumentací byl pověřen jeden z průkopníků české moderní architektury, žák prof. Jana Kotěry, akad. arch. Kamil Roškot. Díky osvícenosti tehdejších Sokolů se tak dnešní Roudnice může pyšnit naprosto ojedinělou, slohově čistou, funkcionalistickou stavbou. K realizaci monumentální, téměř 117 metrů dlouhé přístavby tělocvičny však nikdy nedošlo. Zůstala pouze ve fázi studie, opět od arch. Kamila Roškota.