Klášter augustiniánů a kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie a augustiniánský klášter je bezesporu gotickým klenotem Podřipska. Kromě toho se tento areál může také pyšnit titulem Národní kulturní památka, a to od roku 2023.
Místní zajímavostí je rudný pramen vytékající z kláštera. Jak se traduje, právě podle něj získala Roudnice svůj název. Při návštěvě chrámu se pak lze vydat k tajemnému podzemnímu jezírku.
Návštěvní doba (bez průvodce)
duben: víkendy a svátky 11:00–15:00
květen: víkendy a svátky 11:00–16:00
červen: út-ne 11:00–16:00
červenec: po-ne 10:00–17:00
srpen: po-ne 10:00–17:00
září: út-ne a 28.9. 11:00–16:00
říjen: víkendy a svátky 11:00–16:00
Poslední vstup do kláštera je možný 15 minut před koncem otevírací doby.
Prohlídky s průvodcem jsou vypravovány pouze po předchozí domluvě.
Vstupné
Základní vstupné: 80 Kč
Snížené vstupné: 50 Kč (děti a mládež 6-25 let, ZTP, ZTP/P, senioři 65+)
Rodinné vstupné: 210 Kč (2 dospělí a max. 3 děti 6-17 let)
Zdarma: děti do 5 let a všichni návštěvníci druhého z objektů po předložení platné vstupenky.
Platba je možná pouze v hotovosti.
Příplatek za prohlídku s průvodcem je 30 Kč/osoba/objekt.
Prohlídka probíhá od tří zakoupených vstupenek s příplatkem. Provádíme i jednotlivce.
Vstupenky zakoupíte přímo u hlavního vchodu do kostela.
Výhodný tip: Zakupte vstupenku do kostela a vstup do rotundy sv. Jiří máte zdarma. Funguje to i obráceně, tedy zakoupíte vstupenku do rotundy sv. Jiří na Řípu a vstup do kostela máte zdarma. Vstupenka má neomezenou platnost a NENÍ nutné navštívit oba objekty tentýž den.
Historie
Klášter založil pro nový řád augustiniánů kanovníků biskup Jan IV. z Dražic.
Základní kámen byl položen roku 1333 a stavba trvala přes 20 let. Klášterní komplex je tvořen chrámem Narození Panny Marie a budovou vlastního konventu, z něhož se dochovala tři křídla ambitu kolem rajského dvora, kapitulní síň a prostor bývalé knihovny. Kostel má podobu bazilikálního trojlodí s dlouhým chórem.
Po celé 14. století vykazovala roudnická řehole aktivní činnost. Koncem tohoto století zde bylo registrováno na 30 kanovníků. První rána zasáhla klášter v roce 1421 při tažení Jana Žižky z Trocnova z Litoměřic do Prahy, kdy byl husity pobořen a vypálen. V roce 1431 přestala být Roudnice vlastnictvím pražských arcibiskupů a dostala se do správy světského feudála Jana Smiřického. Zlomem pro zdejší klášter byl rok 1603, kdy se roudnické panství dostalo do rukou Lobkowiczů. Manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, Polyxena (rozená z Pernštejna), totiž v roce 1594 vymohla pro zdejší farnost titul probošství.Klášter několikráte podlehl požáru, ale zásadní rekonstrukce se dočkal až v roce 1725, kdy byl přestavěn nejvýznamnějším severočeským architektem té doby, Octavianem Broggiem. Jeho zásahem byl dotčen především kostel a to ve stylu tzv. barokní gotiky. V rámci této přestavby musela být zbořena severní část ambitu. Oltáře postraních lodí a oba boční oltáře v presbytáři pocházejí z 2. poloviny 18. století, jejich autorem je sochař J. Hennevogel. Hlavní oltář je pak dílem jeho žáka J. I. Königa a pochází z konce 18. století. Od téhož autora je i kazatelna s rokokovou výzdobou postavená v roce 1777. Stěny presbytáře zdobí série 12 deskových obrazů tzv. “Pašijového cyklu” od malíře Hanse Heese a kopie votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi..