Budyně nad Ohří

Archeologické výzkumy prokázaly osídlení v prostoru dnešního města již v mladší době bronzové. V 10. století byla již Budyně nejspíš lokálním centrem. První průkazná zpráva pochází z roku 1173, kdy si král Vladislav II. vyhradil příjmy z budyňského panství.

Nepochybně zde tehdy existoval zeměpanský dvorec, na němž také král Přemysl Otakar I. vydal roku 1218 listinu, v níž potvrdil litoměřické kapitule privilegia a majetky získané roku 1057. Neznámo kdy byl dvorec přestavěn na kamenný hrad, který sez podstatné části dochoval dodnes a je nejvýznamnější budyňskou památkou. Roku 1316 ovládli Budyni přívrženci Jindřicha z Lipé, a proto ji král Jan Lucemburský dobyl. Roku 1336 král vyměnil budyňské panství za žebrácké zboží se Zbyňkem Zajícem z Valdeka, čímž započala dlouhá éra tohoto rodu na Budyni, trvající až do počátku 17. století.

Jan Zbyněk Zajíc z Házmburka musel roku 1614 kvůli dluhům Budyni přenechat svému největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka, který následně sloučil budyňské panství s libochovickým. Roku 1676 přešlo toto panství do rukou Ditrichštejnů,kteří roku 1700 potvrdili Budyňským jejich starší privilegia. Roku 1759 vypálili město Prusovéa v následujících desetiletích je stihlo ještě několik požárů. Od roku 1848 je Budyně svobodným městem.

K významným budyňským pamětihodnostem náleží mimo vodního hradu zejména původně gotický kostel svatého Václava z počátku 13. století, přestavěný ve třetí čtvrtině 18. století do současné barokní podoby, a kostel Panny Marie Sněžné, rovněž původně gotický (ze 14. století) a následně přestavovaný v 16., 18. a 19. století.

Vodní hrad

Předchůdcem hradu v Budyni nad Ohří byl přemyslovský dvorec. Kdy se budyňský dvorec změnil v kamenný hrad, neumíme s jistotou stanovit, nejpozději se tak však stalo za pokročilé vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. Roku 1316 ovládli Budyni přívrženci Jindřicha z Lipé, a proto ji král Jan Lucemburský dobyl. Roku 1336 král vyměnil budyňské panství za žebrácké zboží se Zbyňkem Zajícem z Valdeka, čímž započala dlouhá éra tohoto rodu na Budyni, trvající až do počátku 17. století. Centrem rozsáhlého panství Zajíců se stal na staletí hrad Házmburk; budyňský hrad zažil největší rozkvět za Jana Zajíce z Házmburka, který na něm sídlil a po roce 1463 ho rozšířila přestavěl v pozdně gotickém slohu.

Další, tentokrát renesanční přestavby se hrad dočkal za Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka po roce 1585. Jan Zbyněk se však zadlužil natolik, že byl roku 1614 nucen Budyni přenechat svému největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka,který následně sloučil budyňské panství s libochovickým. Roku 1676 získal sloučené panství od Šternberků Gundakar z Ditrichštejna, který dal před Budyní přednost Libochovicím. Budyňský hrad pak už jen chátral a roku 1823 byla dokonce zbořena část jeho palácových budov. Před úplným zánikem ho zachránily jen opravy za Herbersteinů (vlastnili Budyni v letech 1858 – 1945) a v letech 1975 – 1990.

Budyňský hrad, stojící v bažinatém terénu při Ohři, tvořil severozápadní kout komplexu města,do jehož opevnění byl zavázán. Po obvodu ho chránila hradba s klíčovými střílnami, jejíž odolnost byla na vnější, západní straně zesílena dvěma okrouhlými flankovacími věžemi a speciálním baštovitým předbraním s vedlejším vstupem. Hlavní vjezd do komplexu vedl od východu z města bránou v hradbě a po mostě přes příkop. V areálu volně stojící hradní jádro mělo čtyřkřídlou dispozici s honosnými arkýři a dvěma hranolovými věžemi. Jedna z nich byla – stejně jako jižní a východní křídlo – v roce 1823 do základů zbořena a příkop na straně proti městu byl zasypán.

Otevírací doba

Letní provoz (1. 4. - 31. 10.)

otevřeno denně mimo pondělí 10:30 - 12:30 a 13:00 - 17:00 hod.

Zimní provoz (1. 11. - 31. 3.)

Vodní hrad i Jandovo muzeum jsou uzavřeny. Možno navštívit nádvoří hradu od 8:00 do 17:00 hod.

V případě zájmu o prohlídku mimo otevírací dobu je možno domluvit prohlídku telefonicky. Prohlídky je možno domlouvat pro skupinu více než 10 osob.

Cíl výletu